Jdi na obsah Jdi na menu
 


V ulicích Kvikálkova - 1. část

19. 10. 2015

1.část

 

S mojí tetou a strýcem je to tohle léto ještě horší, než to minulé. Brumbál se nějak zařídil za to, aby se dozvěděli, že je Sírius mrtvý, a tak se ke mě chovají zase hůř, než jak tomu bylo předtím, když věděli, že bývalý trestanec nade mnou drží "ochrannou ruku"...

 

Vím, že si nemohu na nic stěžovat, mohlo by to být ještě horší, ale naštěstí mi dovolí jít téměř každý den ven k večeru. Jsou sice chvíle, kdy mě z řádu hlídá někdo, například Moody, kolem kterého se mi nepodaří ven odejít a ani jsem to raději nepokoušel, ale pak jsou tu lepší chvíle, kdy dům hlídá Remus, Artur a nebo Tonksová, kolem kterých se mi už podařilo proklouznout ven do ulic...

 

Nevím, jestli mě pouští a naschvál předstírají, že si mého útěku nevšimli a nebo jsou prostě tak nepozorní. Asi to bude spíše to první, protože přeci jen jsem pár dní zpátky ztratil kmotra a tak chápou, že chci být na chvíli sám... Bez toho, aby mě sledovali na každém kroku...

 

Stále tomu nemohu uvěřit, že je pryč- opustil mě, stejně, jako další. Ne, neopustil, byl zabit, ale na tom nesejde, protože je prostě pryč a už nic ho nevrátí zpátky. Nikdy s ním nebudu bydlet, nikdy nebudeme volní spolu, aby jsme měli nějaký čas pro sebe, pro naše žerty, pro smích a štěstí, pro rodinu, kterou jsem nikdy neměl...

 

Vím, že bych mohl za rodinu i částečně považovat Remuse, ale on mi nikdy nebude tak blízký, jako by mohl být Sírius, který v sobě měl ještě trochu z té dětskosti, z uličnictví, který byl mým kmotrem, jako Remus nikdy být nemůže. Nehledě na to, že k němu prostě takový vztah nemám...

 

*

 

Bezcílné potloukání ulicemi Kvikálkova mi umožňuje více přemýšlet, i když si stále v hlavě říkám, že je to má vina, že tohle nemůžu házet na Snapea. To já šel na to ministerstvo, to já nezkontroloval pořádně všechny možnosti, kde by mohl Sírius být, to já se opět vrhl po hlavě do nebezpečí číhající na ministerstvu kouzel, jenom já...

 

A přitom jsem mohl počkat, nechat to na dospělých, a do ničeho se neplést. Ale ta vize byla tak silná, vypadala tak opravdově a já byl vyděšený! Ne, vím, že mě to neomlouvá, protože já jsem šel na to ministerstvo a ještě k tomu vystavil nebezpečí mé přátelé, své spolužáky, kterým se naštěstí nic nestalo, alespoň jim ne...

 

Neměl tam chodit, měl zůstat v bezpečí, měl to nechat na Brumbálovi a zůstat v úkrytu! Proč tam nezůstal?! Ale i na to vím odpověď... Protože jsem tam byl já, jeho kmotřenec a on by mě tam nenechal, když věděl, že mohl něco udělat...

 

Nenávidím Bellatrix! Nenávidím Snapea za to, že to nechal tak být! Nenávidím Voldemorta za jeho vize! Ale nenávidím hlavně sám sebe za svou hloupost... Kdybych nebyl tak pošetilý, nic by se nestalo a vše by bylo v pořádku, Sírius by žil, kdyby nebylo mě...

 

*

 

Vejdu na dětské hřiště, které je opuštěné- aby taky nebylo, když je téměř večer a začíná se stmívat. Sednu si na jednu ze dvou houpaček a lehce se odrazím nohama od země, začnu se hýbat sem a tam, jen trochu, ztracen ve svých vlastních myšlenkách...

 

"Tak sám, tak zranitelný..." ozve se vedle mě, až sebou trhnu a otočím hlavu směrem ke druhé houpačce, na které sedí postava zahalená v kápi. Prudce se nadechnu, když ihned na to pocítím vlnu bolesti ve své jizvě a syknu.

 

"Co tu chceš?!" zeptám se dost nahlas, ale neudělám žádný jiný pohyb. Myslím, že kdyby mě chtěl zabít, nechal bych ho... Sírius je pryč a vina mě tíží víc, než cokoliv jiného...

 

"Nevíš, že je to neslušné? Takhle agresivně vyjíždět na lidi..." otočí hlavu směrem ke mě, až uvidím dvě rudé oči, který se v šeru zalesknou. "Jen jsem se na tebe přišel podívat a hned se dočkám takového otevřeného nepřátelství, to od tebe není moc milé..."

 

"Nejsem tu od toho, abych na tebe byl milý..." odseknu.

 

"Ach, ne, nemyslím si, že ano..." slyším zašeptání z jeho strany. "Možná, že jsem přišel v nepravý čas poté..."

 

"To bych..." ale víc jsem nestačil říct, když jsem ucítil závan větru a temná postava vedle mě zmizela, jako by tu ani předtím nikdy nebyla. Rozhlédnu se kolem sebe do všech stran, ale jsem tu opět sám...

 

Otočím pohled znovu před sebe a opět se trochu rozhoupám, lhostejný k tomu, že ještě pár chvil zpět tu vedle mě seděl on. Je mi to úplně jedno, i kdyby se zbořil svět, i kdyby mě zabil... Alespoň bych byl zpět se svými rodiči, se Síriusem, se všemi, kteří tam na mě čekají... A kouzelnický svět, ať si poradí jak chce, nějak je mi už úplně jedno, co se s ním stane...

 

*

 

"Kde jsi byl tak dlouho, kluku?!" zařve na mě strýc Vernon, když se zabouchnou vchodové dveře. "Mazej do svého pokoje a až do rána o tobě nechceme ani slyšet!" rozkáže mi a já jen apaticky přikývnu, než se vydám nahoru po schodech do svého pokoje, kde se ihned svalím na postel s tváří dolů...

 

Cítím slzy, které mi začínají stékat po tváři, ale je mi to jedno, stejně tu není nikdo, kdo by mě utěšil, kdo by ze mě vzal pryč tu vinu, kterou cítím... Hedvika z klece zahouká a když na ní pootočím svou hlavu, vidím, jak mě pozorně pozoruje.

 

"To je v pořádku, holka..." slabě se usměju. "Všechno bude dobrý..." nevím, jestli se snažím uchlácholit jí, aby o mě neměla obavy, a nebo jen sebe. "Za nějaký čas..." dodám ještě tiše a zavřu oči, doufaje, že co nejdříve se propadnu do říše snů...

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zajímavé

(Pet, 21. 10. 2015 18:03)

Je to zajímavá variace na můj oblíbený pár....určitě budu číst dál, zajímá mě jak se to vyvine....jenom by to chtělo trošku učesat...občas trochu krkolomné obraty a podivný slovosled....chtělo by to betu....jinak co se délky týče...no...všichni milujeme dlóóóuhé kapitoly :)

Re: Zajímavé

(K-Katti, 25. 10. 2015 2:55)

Doufám, že i dál nezklamu, i když se mi zdá, že s LV půjdu postupně dost do OOC, i když to se dá čekat s jeho povahou a nemám zrovna zájem o krvavý násilnický příběh :D
Vím, že nemám češtinu moc dobrou a najdou se tu určitě i hrubé chyby, což mě dost mrzí. :( Slovosled mám divný i u mluveného projevu, takže za to se omlouvám, ale je to pro mě přirozené takhle psát a přemýšlet.. :D
Jinak první části budou takový kratší, ale předpokládám, že později se mi o trochu protáhnou, i když stále ne až do délky, kterou mají všichni rádi... Příběh je už tak založený... :)

Úžasnej příběh

(Bella, 20. 10. 2015 15:26)

Už jen po přečtení toho úvodu jsem věděla, že se mi tento příběh bude líbit a nezklamala jsi ;D tento pár úplně zbožňuju a zatím to vypadá strašně super, moc se těším na další kapitolu :*

Re: Úžasnej příběh

(K-Katti, 25. 10. 2015 2:48)

Jsem ráda, že se ti to líbí! :) Moc lidí právě na tenhle pár nepíše a ani o něj nejeví zrovna zájem, takže jsem se i celkem obávala toho, že to nikdo číst nebude... :D

...

(Vai, 20. 10. 2015 9:45)

teď už to nějak rozvinout, ten příběh :) zatím je to zvláštní,vcelku dobré... trochu krátké...

Re: ...

(K-Katti, 20. 10. 2015 11:32)

Celý tento příběh bude probíhat v podobném duchu, jako tato první část, tak snad se ti to časem zalíbí víc- chápu, že asi pro každého to nebude jeho šálek kávy, kvůli temnějšímu prostředí myšlenek, které jsem vytvořila...
Jinak každá z kapitol bude mít okolo 2-3 stran A4, což jsem uváděla v úvodním článku, budou tedy krátké všechny, tak snad tě to neodradí od čtení dalších.. :D