Jdi na obsah Jdi na menu
 


Důkaz- Nejsem Kira, L

28. 2. 2008

Důkaz-Nejsem Kira, L

 

Dnes se konala další porada a já, jako vždycky, stál vzadu a naslouchal jejich řečem. Jak nudné- říkám si, když poslouchám ty žvásty co říkají… Když se sami mezi sebou ptají, na koho asi příště Kira zaútočí, kdo zemře jako další.

Ani neví, jak mě to nudí- pořád je poslouchat, ale musím být klidný a jevit alespoň trochu zájmu, aby mě nezačali podezřívat…

Občas se aktivně přidám, když mě něco opravdu vytočí, ale já jsem klidný. Nikdy neudělám nic jiného, než se ode mě očekává. A v tom jsem já dobrý, protože jsem nejlepší student v japonsku- tak je jisté, že budu i v těhle věcech jevit dost intelektu…

Ale postávat tady mě už opravdu přestává bavit, protože všichni co jsou tu, mi vlastně nadávají a to člověka taky omrzí…

Jen ty, L, ty tady jen sedíš a nasloucháš, přitom mě pozoruješ… Nevím jestli to děláš nevědomky, či mě chceš jen vytočit, ale musím říct, že mě znervozňujěš a to opravdu hodně… Celé dny musím snášet tvůj pohled, který mě doslova rengenenuje skrz na skrz…

 

Otočím se od okna zpět do hotelového pokoje, kde se pořád ještě dohadují o Kirově případu. Pořádně si zívnu a pohlédnu do toho hloučku kousek ode mě. Můj otec tady dnes není- zvláštní, ani nevím co dělá, ale abych řekl pravdu, tak mě to v nejmenším vůbec nezajímá. Koho by to taky zajímalo, když ho vídáte každý den a poslední dobou ho ani nemusíte vidět, protože je vám na nic z toho, že se vás snaží dostat…Ale to on nedělá, on na mě nemá žádné podezření, že já jsem Kira…

To jenom L. Je chytrý to musím uznat i já a také mě dosti rozrušuje tím, jak mi říká na kolik procent si myslí, že to jsem já- ten kdo vraždí… Naposledy, když to říkal to bylo 37 %, kolik to bude příště?

Promnu si oči od toho, jak mě bolí z nevyspání. Když musíte chodit na tyto porady, přitom do školy a dělat si úkoly doma, také se učit, tak vám to zabere dosti času a já ho pak mám málo na to, něco napsat do deníku…Spím jen minimum toho času a pak to takhle dopadá…

Rozhlédnu se a přitom pochytím pár slov z konverzace u stolu, ani je už nevnímám- uvědomím si…

 Odstoupím od okna a jdu si sednout na pohovku vedle L, jsem dosti unavený- tak abych tu nespadl rovnou na zem, poté co například usnu- to by nebylo dobré…Navíc už je velmi pozdě, tato porada se nějak protáhla. Určitě jim tudíž nebude divné, když usnu na pohovce…

Pomalu si sednu a podívám se po všech přítomných, pořád se dohadují, ani nepostřehli to, že jsem přišel sem- výborně. Jen když se kouknu na Ryuzakiho, tak vidím, že si mě všiml a trochu se odsunul, aby mi udělal místo. Pomalu si připadám, jako bych měl pod očima stejné kruhy jako on, někdy si myslím, že ani nespí…

Namáhavě zavřu oči a pociťuji, jak se pomalu regenerují a přestávají pálit. Ani nevím jak, ale za chvilku už nevnímám okolí a propadám se do temnoty, nazývající se spánek a sny…

 

Probudí mě až lehké poklepání na rameno, trhnu sebou a prudce se posadím- musel jsem usnout, při té konverzaci! Zatřepu hlavou a rozhlédnu se- nikdo tu už není a hrnky jsou také ze stolu uklizené. Ohlédnu se za sebe a spatřím tam stál Ryuzakyho, jak si mě zase prohlíží… Co je na mě tak zajímavého, že to pořád dělá- opravdu mě to začíná vytáčet.

„Porada už skončila?“ zeptám se ho trochu rozespale, tedy… nemusel mě budit. Pomyslím si podrážděně. Spánek je nyní pro mě velice důležitý a on si mě jen tak probudí!

Přikývne a dál si mě prohlíží- začínám z toho být trochu nesvůj a tak se ošiji a udělám vedle sebe místo, jako on udělal mě včera. Ihned si sedne, ale nespustí mě z očí…

„Proč se na mě pořád tak díváš, L. To tě neučili slušnému chování?!“ zeptám se podrážděně a odvrátím od něho svůj pohled-začíná mě pěkně štvát…

„Chceš čaj, nebo Kávu?“ zeptá se a ani se mi nezkusí odpovědět, a to mě velice uráží, je slušnost odpovědět na dotaz…

Přikývnu „Čaj bych si dal, děkuji“ teď vidím pouze jeho záda, jak mizí v kuchyni. „Héj, Ryuzaki!“ Zavolám na něj „Proč si mě nevzbudil dřív?“

„Spal jsi.“ Dostane se mi krátké odpovědi, zatnu prsty- to mi opravdu nestačí.

„Ale já spal i teď a probudil jsi mě“ namítnu už zase podrážděně- ne já nejsem cholerik! Řeknu si a pokusím se zklidnit.

„Jo, volal tvůj otec, kde jsi- dělali si starosti, když si nepřišel domu. Jen sem ti to chtěl říct.“ Zavolá nazpátek a já mám chuť, ihned napsat jeho jméno do deníku- kdybych ho věděl a deník měl sebou. To mi mohl říct hned!

„Jasně“ zabručím a je mi jedno, jak vychované to je. Znova se opřu o opěradlo pohovky a zavřu oči- pořád jsem unavený, ale to já být nemůžu.

Za chvilku, když je znova otevřu, vidím L, jak se nade mnou naklání- až moc blízko. Cuknu sebou a on se odtáhne- podá mi čaj. „Díky“ odpovím automaticky a hned se trochu napiji- hm, zelený trpký čaj s jasmínem. Docela dobrý- zhodnotím.

L se na mě pořád dívá a pak „Víš, vážně by mě zajímalo, jak zabíjíš.“ Nahodí a já se málem udusím čajem, snažím se být klidný, když mi zaskočí, ale stejně se mi slzy nalijí do očí- L, ty bastarde, už zase!

„Kolikrát ti mám říkat, že já Kira nejsem!“ chladně mu odpovím a příkře se na něj podívám „Jak ti to mám ještě dokázat?!“

Zkoumavě se na mě podívá „Proč pořád se mi snažíš dokázat, že to ty nejsi?“ odpoví zase otázkou. Sakra- co mám teď udělat? Zase se na mě dívá tím pohledem, upřeným a zvědavým, se zvláštním odleskem. To je ono- řeknu si a už se k němu nakláním.

Co já neudělám pro to, aby mi začal důvěřovat a následně mi prozradil své jméno...Lehce se usměji.

Vidím, jak se zasekl a toho ihned využiji a svými rty se dotknu těch jeho. Jen lehce, ale jakmile si vzpomenu, že to jméno opravdu potřebuji vědět, se na něj doslova vrhnu a jeho rty uzamknu do dlouhého a vášnivého polibku, který mi až vyráží dech- kde se to jen ve mně vzalo?!

Úplně cítím jak strnul na místě, ale jakmile ho obejmu kolem krku, se začíná také zapojovat. Zavře oči a pomalu mě na sebe stáhne. Sakra! –Co to dělám?! Já se tady líbám z chlapem, který mě chce dostat! Řve moje nitro, ale já se přesto nedokážu odrthnout od těch jeho měkkých úst.

Pomalu přidávám do hry jazyk, který ihned vnikne, po mírném tlaku, do jeho pusy, kde se spojí s tím jeho. Asi jsem už úplně ztratil hlavu- říkám si, když ho začínám rukou hladit na zádech a druhou pročechrávat ty jeho černé vlasy.

Pomalu se od něho odtrhnu a mé srdce rychle buší, až mám pocit, že to musí slyšet celý hotel. A on pode mnou jen leží, s rudými rty a ruměncem se tvářích- neodolatelné, řeknu si a už nemyslím na to, že bych si tohle v žádném případě myslet neměl.

Znova se sehnu a začnu ho líbat, tentokrát trochu méně divoce a něžněji, úplně cítím ty jahody, kterými se láduje celé dny.

Trochu se posunu a začnu jet jazykem přes jeho krk až ke tričku kde se zastavím a pohlédnu na něj- vůbec se nepoznávám! Pomalu mu ho stáhnu dolu a prohlédnu si tu bledou a jemnou pokožku, na kterou dopadá světlo z tlumené lampy.

Znova se sehnu a svými rty po ní začnu bloudit, slyším jeho zrychlený dech a cítím jeho ruku, jež se vpletla do mých vlasů, které nyní jen líně hladí. Je to dobré- hodně dobré, uvědomím si a své rty přesunu zpátky na horu a lehce ho znova políbím…

Obejme mě rukama znova kolem krku a ani nevím jak, ale ocitnu se pod ním. Teď to jsem já, kdo se na něj kouká tím pohledem- už ho chápu, celé dny po mě toužil a já si to neuvědomil.

Nahne se ke mně a začne lehce kolébat boky, což mě, jak si uvědomím, nezanechává úplně chladným. Zvrátím hlavu do zadu, přes okraj pohovky a tlumeně zasténám. Jeho rty se ihned přisají na mou odhalenou šíji.

Pomalu mi začne rozepínat košili, knoflíček po knoflíčku a jeho rty tu cestu následují. Pomalu jí začne stahovat dolu a já si musím sednout aby to šlo. Mé ruce nechá uvězněný v rukávech a začne se věnovat zipu na kalhotách, který pomalu a provokativně rozepíná a přitom se dotýká mého naběhlého mužství.

Ani si nevzpomínám, kdy jsem se vzrušil, ale to teď není důležité, teď je důležitý jenom on a jeho obratné prsty a dokonalá ústa, která mě zase zatáhla do dech beroucího polibku. Pomalu mi sundal celou košili a zahodil jí někam do kouta.

Mé ruce jsou nyní volné a tudíž Ryuzakyho ihned povalím na pohovku a zase já si začnu hrát s ním. Pomalu ho hladím na stehnech a mé rty se věnují jeho ušnímu lalůčku, který laskají a občas do něj kousnou, čímž jsem odměněn jedním jeho hlasitým stenem, který se prodere z těch smyslných úst…

Rukou mu začnu stahovat dolu kalhoty a on začne ve stejnou chvíli ty moje. Pomalu se z nich vysoukám a pak ty jeho doslova ztrhnu až slyším zapraskání pár nitek, které se v tu chvíli přetrhly.

Podívám se na něho a mé oči žhnou touhou, touhou po něm, po L.Olíznu si rty a znova začnu plenit jeho ústa. Jednu svou ruku zasunu pod jeho spodní prádlo a uchopím do ni jeho penis, který tepe nedočkavostí, po dalším mém doteku. Roztouženě mi zasténá do úst a převalí se nade mě, kde začne zhluboka oddechovat, ve snaze uklidnit se.

Když se mu to podaří, tak sundá můj i svůj poslední kousek oblečení, jež na sobě máme a teď tam jsme jen tak, jak nás pán Bůh stvořil. Prohlížíme se navzájem, a mnou začínají znova probíhat ty vlny touhy. Kouknu se mu do očí, než se na sebe znovu vrhneme.

Nyní jsem opět na hoře a své rty přesunu k jeho chloubě, kterou ihned vezmu do úst- ani mi to už nepřijde nechutné, nebo něco takového-už ne… Začnu se pomalu pohybovat dolu a nahoru, přitom ho jemně saji. Cítím jeho nehty, jež se mi zarývají do ramen a slyším jeho steny, které jsou nyní dosti hlasité. Jeho penis pulzuje a poté ucítím jemné škubnutí, po kterém se moje ústa začnou plnit jeho spermatem.

Odtáhnu se od něj a zbytek vyteče na jeho břicho, kde zanechá bílou skvrnu. Zhluboka oddechuje a dívá se na mě z podvíček, přesunu se znova k němu a dám mu ochutnat jeho samotného v horkém polibku, který ho opět částečně vzruší, stejně jako mě.

Jednu svou ruku nechám sklouznout dolu, kde prsty namočím do té bílé lepkavé tekutiny, pak ji sunu dál až k jeho análnímu otvoru, kam ho začnu pomalu zasunovat a vysunovat.

Cítím, jak se prudce nadechne a pohne se proti němu, začne mi znova sténat do úst, stejně jako já do jeho už dávno. Kapky potu mi stékají po spáncích ale já se věnuji pouze jemu.

Pomalu do něj vsunu i druhý a třetí prst- o víc se ani nepokouším, ony budou stačit. Sehnu se k jeho krku, do kterého ho následně jemně kousnu. Slyším jak zavrčí a tím mi dává svolení. Nadzvednu se posadám si ho na klín. Dívám se do jeho očí ve kterých se doslova utápím a pomalu do něj pronikám. Slastí přivřu oči a nahlas zasténám, musím se ještě držet zpátky! Přikazuji si, nechci mu ublížit…

Když do něj úplně proniknu, začneme se znova horlivě líbat a navzájem se hladit po tělech. Vsunu mezi nás ruku a uchopím jeho penis, který ihned začnu třít. Tímto činem ho nutím k aktivnějším věcem a on se na mě začne pohybovat.

Odtáhnu ho od sebe a položím na pohovku, načež do něj jedním prudkým tahem vniknu. Slyším jeho slastný a trochu bolestný sten, ale to mě teď již nezajímá…Jedu v touze ukojit ten chtíč a dojít na vrchol. Opětovně uchopím jeho penis a třu ho tak dlouho, dokud necítím horké sperma, které mi začne stékat po ruce. To mě posune dál a já s výkřikem prožiji svůj snad nejsilnější orgazmus ve svém životě. Zatím co do něj proudí má tekutina, sesunu se na něj a začnu zhluboka oddechovat, nad sebou vidím hvězdičky…

Odtrhnu se od něj a lehnu si vedle. Pane Bože- Co jsem to udělal?! Začne se ihned ozývat moje svědomí. Tohle jsem opravdu udělat neměl!

Otočím se na něj a vidím, že se na mě dívá taky. Nahnu se a lehce ho políbím na rty. Pak se odtáhnu a jen cítím, jak si na můj hrudník položil svou hlavu. Následně se propadám do říše snů…


Obrazek

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Kawai

(Oro-chan, 19. 7. 2009 11:56)

Kawaiiiiiiii Ryuzaki Uke foreverXDDD

wau

(Callie, 19. 2. 2009 17:04)

klasny

kaw...

(T!na.chan, 17. 12. 2008 22:36)

...ai!!! Ta povídka je krásnáá

povidky-slashatd.blog.cz

(Jamana, 13. 9. 2008 14:11)

Ahoj tak se přidam k ostatnim...fakt dobrá povidka těšim se na pokráčko škoda že na netu moc yaoi o dn neni..doufam že to napravíš :))) jo každopádně chtěla jsem se tě zeptat jesli by ti nevadilo kdybych tudle povídku hodila na svůj blog...povidky-slashatd.blog.cz založila jsem ho nedávno a je to takovej výběr slashe atd. co jsem na netu našla...odkaz na tvojí stránku je samozřejmost..nemusíš se bát že bych tu povídku vydávala za svoji díky moc kdyby něco napiš mi na blog dík

ASD

(ASS, 29. 6. 2008 12:14)

BOŽÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ!!!! TAK TOHLE JE ASI NEJ CO SEM NA DN ČETLA! SEŠ BORKA

Velký OMG

(Yuiko, 27. 4. 2008 21:24)

To bylo úžo žůžo!!!!

OMG!!!!! *kolabs*

(Kagome/Kurama, 22. 4. 2008 15:12)

Opravdu úúžasná povídka, nemá rozhodně chybu...A zrovna na můj nej nej pár!!! To není možný, že jsem tuhle stránku objevila až teďka...XD Takže jdu hezky na další, opravdu úúžasná povídka, Ryuzaki forever!!!XD

kchi kchi kchi

(k-katti, 12. 3. 2008 21:48)

xD abych řekla pravdu, já jsem s yaoi začínala někdy ve 13- jo to byly časy xDDD
-ech- to sem neřekla a ani napsaný to tu není, jo?! xD

mazec!!!

(Riku, 12. 3. 2008 18:10)

napřed to vypadalo tak nevinně,ale pak se to pořádně rozjelo XDD......s tím spermatem mi to přišlo trochu nechutné,ale přežila jsem to...snad sis nemyslela,že nebudu porušovat hranici od 18-ti let?XDDDD
je mi teprve 15 a už jsem takový hovado,že se v tom příběhu upe vyžívám XDD..pěkný,moc pěkný

sugoi

(Arkela, 11. 3. 2008 23:17)

úplně super. moc pěkný.Moc se ti to pévedlo jen tak dál :)

wow

(sisi, 28. 2. 2008 18:28)

Páni! Tak to je něco *lapání po dechu* to je- DOKONALÉ...
páni úplně zbožňuji pár Kira x L xD
Doufám že k tomu přidáš pokráčko i když je to jednorázovka, ale psala si to tam v úvodníku, takže doufám *hází po tobě vražedné pohledy, jestli nepřidáš* =DDD